„Děti a studium dohromady? To je životní styl, ke kterému musíte přistupovat s pozitivní motivací,” směje se Aneta Ženíšková, doktorandka demografie na Přírodovědecké fakultě UK a maminka čtyř dětí. Aby toho nebylo málo, již tři roky pomáhá ostatním, kteří tápou, jak oba světy spojit. Založila Spolek studujících rodičů, jehož základna se rozrůstá.
Jak složité je připravovat se na zkoušky a mít doma malé děti, ví Aneta moc dobře. Ještě jako maminka tří dětí se před třemi lety rozhodla, že přes Univerzitu Karlovu osloví další studující rodiče, aby spojili síly, předávali si praktické rady. Pomohl jí s tím UK Point. A brzy zjistila, že řada z nich při slaďování rodinného a studentského života velmi bojuje: „Kontaktují mě těhotné studentky, které se bojí, že školu s miminkem nezvládnou. Nebo páry, v nichž oba rodiče studují. Řeší nedostatek financí a času.” Výjimečná nejsou ani slova o konci studia. Podle Anety by se ale ani kvůli rodičovství neměli studenti k takovému řešení uchylovat: „Děláme to pro sebe, budoucí práci."
Dnes má Spolek studujících rodičů z počátečních jedenácti registrovaných členů skoro 90 a dalších 500 sledujících na sociální síti Facebook. A těch ke všemu přibývá, protože je nyní o spolku hodně slyšet. Zasadil se o takzvané hlídačkovné, tedy dávku, která by pečujícím rodičům do rozpočtu přinesla měsíčně zhruba 7 tisíc korun měsíčně. Za ty by mohli pro své potomky v předškolním věku zaplatit některou z forem hlídání. „Vnímám to jako historický moment pro slaďování vysokoškolského studia a rodičovství,” popisuje Aneta.
Tato prorodinná dávka měla být původně součástí vysokoškolského zákona a činit měla přes 10 tisíc korun. Senát nakonec úpravu odmítl a Sněmovna na začátku února prohlasovala zákon bez této změny. Vládní koalice ale chce hlídačkovné prosadit v reformě sociálních dávek. „Když vezmeme v potaz hodinovou sazbu za hlídačku v Praze, dostaneme se na jedno prodloužené dopoledne týdně,” vypočítává Aneta, na jak dlouho se jí uvolní ruce. Předtím to mohly být dvakrát čtyři hodiny týdně.
I tak ale hlídačkovné podle ní studujícím rodinám pomůže lépe zvládat nelehkou situaci. „Přinese nám to nejvzácnější pro studium, a to je čas navíc. Nechybí nám motivace, nasazení. Jsme ochotní studiu obětovat vše, protože jsme se pro něj dobrovolně rozhodli, ale chybí nám čas,” říká Aneta, která momentálně doktorské studium právě kvůli tomuto nedostatku musela přerušit. Žije s manželem a dětmi v hlavním městě, daleko od příbuzných.
Upozorňuje, že zaplatit pro batolata dětskou skupinu, nebo dokonce chůvu, je pro mladé studující rodiny v současnosti finančně skoro nemožné. Pokud se ale tuto dávku podaří prosadit, Aneta Ženíšková najde synovi hlídačku a do školy se hned vrátí. Díky činnosti spolku se totiž věnuje svému oboru dál. Sbírá poznatky do dizertační práce Vývoj plodnosti žen studujících vysokou školu před a po roce 1989. „Činnost spolku mi zabírá všechen volný čas, telefonuji všude, i na hřištích, ale dělám to opravdu ráda.”
Více času se snaží studujícím rodičům zajistit i sama Univerzita Karlova. Udělala v poslední době několik kroků, díky kterým se snadněji dostanou k informacím. Jak totiž vyplývá z loňského výzkumu potřeb pečujících osob na UK, souhrn všech podpůrných opatření jim doposud scházel nejvíce. Celkově se šetření zúčastnilo 1588 studujících (z toho 92 v anglické verzi dotazníku) a 2015 zaměstnankyň a zaměstnanců. Nešlo jen o ty s malými dětmi, ale i pečující například o stárnoucí rodiče.
„Dále se chceme na základě výstupů výzkumu zaměřit na osvětu a podporu pozitivního postoje k rodičovství, protože i zde je ještě prostor pro zlepšení,” jmenuje Iveta Bayerová, koordinátorka rovných příležitostí. Na UK již existují dětské skupiny i školky, zejména pro zaměstnance, některé umožňují i umístění dětí studujících rodičů. Jejich přehled je k dohledání na stránkách Centra Carolina.
Základem úspěchu, jak studium a rodinný život začít slaďovat, je přihlásit se k takzvané uznané době rodičovství. Tento krok mladým rodičům přinese delší dobu studia nebo třeba individuální plán. „Pokud využijí možnosti oznámení UDR (uznané doby rodičovství), tak se jim tato doba nezapočítává do maximální doby studia, což jim umožní plnit studijní povinnosti po delší dobu, aniž by bylo nutné studium přerušovat,” vysvětluje Zuzana Hlucháňová-Horká, referentka pro studující rodiče v UK Pointu při Centru Carolina. Obrátit se na ni mohou i kvůli možnosti manželské koleje, zpětné vazby k postavení studujících rodičů na UK. Poskytuje i socioekonomické poradenství.
Pečující studenti se také dozví, že mohou získat individuální studijní plán. „Ten spočívá především v tom, že je studujícím povoleno získat potřebný počet kreditů za daný úsek studia v delším časovém období, což může výrazně přispět k úspěšnému ukončení studia již tak dost vytížených pečujících osob,” popisuje referentka. Podle údajů UK Pointu v současnosti 448 studentů s uznanou dobou rodičovství studium nepřerušilo, 855 přerušilo.
Tento krok i na základě vlastního příběhu Aneta Ženíšková nezatracuje: „Říkám studentkám, těhotným nebo s malými dětmi, že zdraví je jenom jedno. Ať klidně přeruší studium na půl roku, a pak se vrátí v plné síle. Je to rozhodně lepší než vnitřně vyhořet.”
Spolek studujících rodičů aktuálně působí hlavně na půdě Univerzity Karlovy, v blízké době ale plánuje rozšířit své pole působnosti. „Chceme roznést informační letáky po všech vysokých školách v České republice,” dodává Aneta.
