Vychováváme zahálčivé lidi říká sociolog Ivo Možný. Masové vysoké školy podle něj neumí poznat výjimečné talenty a ovládly je levné peníze a snižování úrovně.

Bylo by hříchem, dopustit se jednoznačného oborového „zaškatulkování“ Jaroslavy Peškové. Byla to – jistě na prvním místě – česká filozofka, historička české filozofie a filozofující komenioložka a „misionářka“ filozofického uchopování vědeckých i učitelských témat a problémů. V této roli působila v široké škále oborů, která sahala od historie, literatury nebo dějin umění přes pedagogiku a různé oblasti medicíny až k architektuře. Ovšem stejně tak byla pedagožka a filozofka vzdělávání. A od dětství až do smrti také angažovaná skautka. Tyto oblasti zájmu (a nejspíše by bylo možno nalézt ještě další) se v jejích aktivitách překrývaly, konkurovaly si o dotaci jejího času a většinou se zvláštním, ale zajímavým způsobem doplňovaly. Dělo se tak v časech, které byly povětšinou (nepříznivě) dramatické a působily jako trvalá výzva ku zmáhání neřešitelných problémů. Zajímavou vlastností Jaroslavy Peškové bylo, že jich – s nepopiratelně sebevražedným odhodláním, vytrvalostí a s optimismem zkušeného hazardního hráče – velkou řadu zvládla.

Šestice studentů Evangelické teologické fakulty UK si užila léto nevšedním způsobem. Díky mezinárodnímu projektu The Lautenschläger Azekah Excavation Project, do něhož je fakulta zapojena, vyjeli na nově otevřené archeologické naleziště Tel Azeka nedaleko Jeruzaléma.

Pomoci lidem bez domova znovu nalézt ztracené sebevědomí, dát jim práci a přivýdělek, ostatním poskytnout nevšední zážitek. To je cílem sociálního podniku Pragulic, který loni založila trojice studentů Fakulty humanitních studií UK. Zpočátku organizace nabízela zájemcům netradiční prohlídky Prahy za doprovodu průvodců-bezdomovců, nyní Pragulic přidává další projekty.

Dostat se do doktorského programu na Cambridge je zdánlivě jednoduché. Pošlete několik dokumentů a čekáte, jak se přijímací komise rozhodne. Pak jen doložíte, že studium zvládnete pokrýt i finančně. Čerstvá absolventka anglistiky na Filozofické fakultě UK Mgr. Jitka Štollová ale ukazuje, že samotnému odeslání přihlášky předchází opravdu hodně práce.

K čemu lze v praxi využít jazykový korpus, co je to kognitivní psychologie, jak vypadala komunistická snaha o ovládnutí společenské reality po únoru 1948 nebo jak pomoci dětem od sousedů, které doma bijí. To všechno a ještě mnohem více se dozvěděli středoškolští studenti, kteří se rozhodli od 28. do 30. srpna zúčastnit už v pořadí druhého kurzu Léto s FF UK.

Čelné místo mezi neúspěšnými reformami Topolánkovy a Nečasovy vlády zaujímá reforma vysokého školství.

Její vlajkovou lodí mělo být zavedení školného. Po všech stránkách nedomyšlený experiment, který se odvolával na zkušenosti z nám tak blízké Austrálie, byl nakonec i po protestech samotných studentů opuštěn.

Letošní Nobelovu cenu za fyziku dostanou muži, kteří předpověděli Higgsův boson, částici, která vysvětluje existenci hmotnosti ve vesmíru. Peter Higgs a Francois Eglert ji teoreticky vypočítali už v 60.letech, až loni ji ale objevili experimentátoři v největším urychlovači částic na světě, ve švýcarském CERNU. A v týmu objevitelů byli taky Češi.

Uvažuji-li o tom, jak si průměrní Češi představují vědu, vždy se dříve nebo později dostanu k filmu Císařův pekař a Pekařův císař. Tedy k oněm scénám, v nichž Jan Werich podvakrát navštíví alchymistickou dílnu. Poprvé v roli hloupého a degenerovaného císaře, který si za drahé peníze pěstuje velmi neužitečné podvodníky, neb je velmi okouzlen jejich mátlatlí-pátlatlí.

Ve Vestci u Prahy se začalo stavět špičkové vědecké centrum Biocev. 450 odborníků na biotechnologie a biomedicínu tam bude od jara 2015 vyvíjet třeba nové léky proti nádorům nebo tkáňové náhrady. Jako jsou srdeční chlopně a klouby. Společný projekt Akademie věd a Univerzity Karlovy vyjde téměř na tři miliardy. Většinu uhradí Evropská unie.