Na seznamu, který by měl nadpis „škola mých snů“, se některé vysoké školy ocitají téměř automaticky. Budoucí manažeři touží studovat na Vysoké škole ekonomické v Praze, budoucí překladatelé zkouší své štěstí na filozofické fakultě a ze čtyř právnických fakult volí studenti buď Prahu, či Brno spíš než Olomouc a dříve i Plzeň. Kromě toho ale existuje i něco, co bychom mohli nazvat „second best“ neboli druhá nejlepší volba.

Historické prostory Karolina si o víkendu prohlédlo téměř pět tisíc lidí. Univerzita Karlova je otevřela pro veřejnost na oslavu 665. výročí svého založení. Sídlo nejstarší univerzity představilo také své reprezentační a zasedací místnosti. Lidé mohli nahlédnout do Císařského sálu, Vlasteneckého sálu a Velké auly. Lákadlem byly i vystavené univerzitní insignie - žezlo rektora a jednotlivých fakult.

Rektoři pražských vysokých škol začínají oprašovat projekty, které by si z vlastního rozpočtu nemohli dovolit. Poprvé se jim totiž otevře cesta k programu, kterým do Česka tečou evropské peníze na výzkum a vývoj. Praha jako bohatý region na ně až dosud neměla nárok, jenže nyní se ministerstvu školství podařilo s Evropskou komisí dojednat, že tři miliardy na rozvoj vědy mohou využít i vysoké školy v hlavním městě.

Jasně se tak ukazuje, že české školství není v pořádku, jenže co s ním? A co jsou projekty typu státní maturity a co je největší problém základních a co zase problém vysokých škol? To jsou jenom některé otázky pro našeho dnešního hosta, bývalého učitele, dnes senátora, stínového ministra školství Marcela Chládka. Pojďme na to. Dobrý večer, já vás vítám ve studiu.

Patřil mezi nejoblíbenější autory dětské literatury a ačkoliv to dnes možná už neplatí, tak i proto, že víme mnohem víc o životě pravěkých lidí. Knihy Eduarda Štorcha o malé čtenáře nepřicházejí a mají své místo i v hodinách dějepisu. Důkazem je taky mezinárodní sympozium Štorchův memoriál, které se včera a dnes konalo v Praze ke 135. výročí narození tohoto spisovatele a pedagoga. Na přípravy sympozia se podílela doktorka Hana Havlůjová z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

Mantrou reforem v oblasti výzkumu, vývoje a inovací je dnes v Česku veřejná podpora spolupráce firem s veřejným akademickým sektorem, tedy s vysokými školami a výzkumnými ústavy. Do očí totiž bijí výjimečné finanční statistiky. Podle nich je u nás podíl podnikatelského sektoru, tedy firem, na financování výzkumu ve veřejném sektoru abnormálně nízký.

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy zahájila první ročník dětské univerzity. Dokazuje tak, že nejen technicky zaměřené školy usilují o propagaci svých oborů. Projekt s názvem „Hledá se Sofie“ je určen dětem navštěvujícím 2. až 5. třídu základní školy a zábavnou formou seznamuje malé posluchače s univerzitním prostředím a významnými obory fakulty.

První psací stroj s Breilovým písmem nebo hmatová mapa Evropy. Exponáty výstavy, která připomíná vizionáře Aloise Klara. Ten u nás začal jako první pracovat s nevidomými dětmi. Připomene ho expozice v pražském Karolinu.

Zlaté pero a poklepové kladívko, které v roce 1907 při slavnostním zahájení stavby nové budovy Klarova ústavu použil císař František Josef I., patří mezi exponáty výstavy k 250. výročí narození zakladatele péče o nevidomé v Čechách Aloyse Klara. Výstavu je možné v Karolinu zdarma navštívit až do 31. května.

Poslední místa na dubnový cyklus Absolvent jsou ještě volná. Letošní ročník seminářů, přednášek a kurzů pro budoucí absolventy Univerzity Karlovy se setkal s mimořádným zájmem. Jednotlivé akce probíhají v Zelené posluchárně nebo v prostorách IPC až do konce měsíce.

Příprava monografie, sociologický výzkum, náklady na zahraniční cestu, mzdy... To vše lze hradit z grantů. Stačí mít připravený kvalitní vědecký projekt a vědět, kdy, kde a jak o finance žádat. S tou druhou částí vám poradí dnes od 18 hodin Bc. Petr Hájek, který si právě na toto téma připravil přednášku v rámci Dne vědy na FF UK.

Centrum teologie a umění Katolické teologické fakulty UK pořádá debatu k výročí sedmdesátých narozenin kardinála Dominika Duky. Debaty se vedle oslavence zúčastní Mons. Tomáš Halík, historik Tomáš Petráček a předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml. Ve středu 24. dubna 2013 budou hovořit o činnosti Dominika Duky i o budoucnosti církve.

Katolická teologická fakulta UK pořádá minicyklus přednášek profesora Adriana Schenkera, emeritního profesora Université de Fribourg a hlavního editora projektu Bibli Hebraica Quinta. Poslední z přednášek na téma Biblical Anthropology in Leviticus 18–20 prosloví ve čtvrtek 25. dubna 2013

Katolická teologická fakulta UK pořádá minicyklus přednášek profesora Adriana Schenkera, emeritního profesora Université de Fribourg a hlavního editora projektu Bibli Hebraica Quinta. Odborné kolokvium na téma Biblia Hebraica Quinta und die Problematik einer Edition des Alten Testaments/Hebräischen Bibel se koná ve středu 24. dubna 2013.

Podobně jako v minulém semestru, i nyní pořádá Husitská teologická fakulta UK vedle čtyř hlavních přednáškových cyklů Večerní akademie religionistiky také cyklus speciální. Ten se ve třech přednáškách bude věnovat vnímání konce světa v prostředí islámu. Přednášet bude PhDr. Bronislav Ostřanský, Ph.D., vědecký pracovník Orientálního ústavu Akademie věd ČR.

Podobně jako v minulém semestru, i nyní pořádá Husitská teologická fakulta UK vedle čtyř hlavních přednáškových cyklů Večerní akademie religionistiky také cyklus speciální. Ten se ve třech přednáškách bude věnovat vnímání konce světa v prostředí islámu. Přednášet bude PhDr. Bronislav Ostřanský, Ph.D., vědecký pracovník Orientálního ústavu Akademie věd ČR.

Podobně jako v minulém semestru, i nyní pořádá Husitská teologická fakulta UK vedle čtyř hlavních přednáškových cyklů Večerní akademie religionistiky také cyklus speciální. Ten se ve třech přednáškách bude věnovat vnímání konce světa v prostředí islámu. Přednášet bude PhDr. Bronislav Ostřanský, Ph.D., vědecký pracovník Orientálního ústavu Akademie věd ČR.

Na Husitské teologické fakultě UK vystoupí ve středu 24. dubna 2013 lékař a filozof doc. MUDr. Jan Payne, Ph.D., s přednáškou na téma Je evangelium objevem či vynálezem.

V Hrdličkově muzeu člověka pořádá jeho kurátor Mgr. Marco Stella v pondělí 29. dubna 2013 přednáška u příležitosti výstavy fotografií Kouzlo albínů, v níž posluchače provede světem tradičních předsudků vůči lidem postižených albinismem v Evropě i mimo ní a pokusí se poodhalit důvody vzrůstající obliby albínů v současné populární kultuře.

V Hrdličkově muzeu člověka se v pondělí 22. dubna 2013 koná přednáška absolventa Přírodovědecké fakulty UK Tomáše Junka u příležitosti výstavy jeho fotografií Kouzlo albínů. Návštěvníci přednášky se seznámí s těžkými osudy lidí, které fotograf zachytil na svých snímcích při cestě po Kamerunu.