Zuzana Arazim Dolejší z PedF UK se ve svém výzkumu snaží měnit pohled na to, co si obvykle spojujeme s matematikou i se školou. Nejde v něm pouze o vzorce a výsledky, ale především o rozvíjení kritického myšlení. „Děti jsou přirozeně zvídavé, jen je často brzdí pocit, že ve škole něco musí a nevědí proč,“ říká.

Vyučující Univerzity Karlovy připravili pro elektronickou edici Futurebooks interaktivního průvodce výukou. Nabízí konkrétní odpovědi i nástroje, jak motivovat, hodnotit, plánovat výuku a zapojovat do ní studující, aby se učili aktivně a ještě s chutí. Ke stažení je zdarma.

„Podpora lidí s intelektovým postižením se netýká pouze vzdělávání, jde o celkový život těchto lidí – o to, aby měli příležitost pracovat, bydlet a žít co nejvíce samostatně,“ říká respektovaný odborník na speciální pedagogiku, profesor Jan Šiška z PedF UK.

Digitální technologie je jako tužka. I s ní si dítě může ublížit. Pokud ji však používá vhodně a pod vedením odborníka, získá díky ní dovednosti nezbytné pro život v moderní společnosti. V době, kdy jsou technologie nedílnou součástí našeho světa, je nereálné držet od nich děti stranou. 

Docentka Jarmila Robová z MFF UK se věnuje využívání a implementování moderních technologií do výuky matematiky na základních a středních školách, zkoumá jejich možnosti i limity. Ideální učitel by se měl pohybovat v průniku tří oblastí – umět používat a vhodně aplikovat technologie do výuky, rozumět oborové didaktice a vyučovaného předmětu.

„Je důležité ověřovat, jestli to, co považujeme za relevantní my vyučující, vnímají stejně i studující. Je to dialog, během něhož se učíme společně, nejen ‚učíme je‘,“ říká vedoucí Centra jazykové a pedagogické přípravy Fakulty sociálních věd UK Lucie Poslušná.

„Individuální přístup k dítěti s poruchou autistického spektra je ve škole opravdu zásadní,“ říká psycholožka Hana Sotáková (PedF UK). V rozhovoru mimo jiné vyvrací mýtus o „vrozeném talentu na matematiku“ a popisuje, jak inkluzivní vzdělávání obohacuje všechny děti ve třídě – učí je spolupráci, komunikaci i stanovování hranic.

„Když dáte studujícím možnost a prostor říci, co se jim v hodině líbilo nebo co by chtěli udělat jinak, přestáváte z nich dělat objekty výuky. Stanou se vašimi parťáky,“ říká Věra Hejhalová z Ústavu germánských studií FF UK.

Vzdělávací projekt Smart Food, který má zlepšit vědomosti žáků o spotřebě jídla, se testuje na pěti pražských základních školách. Vznikl ve spolupráci Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a hlavním městem Prahou.

Členové vedení Univerzity Karlovy komentují aktuální témata v podcastové sérii Stop-time. Nový kalendářní rok přináší výzvy zejména v oblasti financování nebo udržitelnosti, jež přibližuje rektorka UK Milena Králíčková. Ptal se Luboš Veverka.

„Prokázali jsme, že nejefektivnější je postup, kdy vyučující doslova žongluje s mnoha míčky, přičemž největší důraz klade na třídní klima, aby se každé dítě cítilo v kolektivu bezpečně,“ říká vedoucí projektu týkajícího se školní neúspěšnosti Irena Smetáčková z katedry psychologie PedF UK.

Pedagogická fakulta UK vydala obsáhlý e-book věnující se hodnocení jakožto nedílné součásti procesu učení. Autoři napříč všemi katedrami se v něm zabývali verbálními i kvantitativními formami hodnocení, které by se měly vzájemně doplňovat. 

Stěžejním tématem konference platformy Paedagogium bude činnost fakultních Center podpory výuky a sdílení příkladů dobré praxe ze zahraničí. „Rádi bychom upevnili komunitu lidí, jejichž společným cílem je rozvíjení pedagogických dovedností akademiček a akademiků,“ říkají předseda Paedagogia David Hurný a koordinátor platformy Bartłomiej Wróblewski.

„U prvních dvou nominací jsem si nebyla jistá, jestli chci vyhrát,“ říká spisovatelka a pedagožka Bára Dočkalová z PedF UK v rozhovoru, kde se zaměřujeme i na to, jak se postupně rodily její tři knihy. Ta poslední – Kost – nominaci na Literu za knihu pro děti a mládež proměnila.

Na přísně známkujících základních školách dostávají žáci se stejnými výsledky až o jeden stupeň horší známku než na školách mírných. Vyplývá to ze studie IDEA při CERGE-EI a podle jejích autorů je to důkaz, že známky nejsou objektivním kritériem.

Neexistuje dnes učitel, který by během své kariéry nevyužil znalostí speciální a inkluzivní pedagogiky. Každý student Pedagogické fakulty UK proto absolvuje její minimálně půlroční kurz a připravuje se na to, aby dokázal učit v duchu inkluzivního vzdělávání. Experti nabízejí tipy pro mladé učitele.

Univerzita Karlova pořádala první mezinárodní konferenci platformy Paedagogium, zaměřenou na rozvoj pedagogických kompetencí akademických pracovníků. „Vysokoškolští  pedagogové potřebují podporu,“ říká předseda Paedagogia David Hurný.

„Úkolem vysokých škol je zajistit dostatek aprobovaných chemikářek a chemikářů, kteří žijí pro svůj obor. Už nyní ale máme řadu skvělých vyučujících, inspirujme se u nich,“ navrhuje prorektorka UK pro studijní záležitosti Markéta Martínková.

„Nestačí jen umět si spočítat celkové náklady dluhu. Znalostem by měl předcházet životní postoj, kdy se člověk dokáže zastavit a říct si: ´Stojí mi to za to? Nebude lepší tuto svou aktuální potřebu odložit a dopřát si ji, až si na ni ušetřím?´“ shodují se autoři vzdělávacího projektu Rozvoj finanční gramotnosti.

„Všechno je odvislé od dobře napsané instrukce neboli promptu, pro AI. Pak je umělá inteligence schopná kvalitního feedbacku, interaktivního vzdělávání, ale dokáže i snížit míru dezinformací ve společnosti,“ říká Martin Richter z FSV UK.