Šimon Libřický vystudoval MFF UK, kde se také zapojil do Prague Music Computing Group při Ústavu formální a aplikované lingvistiky (ÚFAL). V bakalářské práci se zabýval modelováním obtížnosti partitur. Jeho projekt vzbudil mezinárodní ohlas na konferenci ISMIR 2025. Nyní studuje jazzovou skladbu v Rotterdamu.

Jarmilu Panevovou odlákala od pedagogické dráhy práce na strojovém překladu, který v 60. letech vznikal na Matfyzu. Z oblasti jazyka si vybrala syntax. „V rámci popisu gramatiky je pro mě nejpřitažlivější a nejzajímavější,“ zdůvodňuje lingvistka, jež na MFF UK působí už šedesát let.

„Naším cílem je vytvořit univerzální generátor přirozeného jazyka, který se bude učit pouze z pár příkladů a nebude dělat chyby,“ popisuje Ondřej Dušek z Matfyzu. Pokud se vše vydaří, můžeme se těšit například na Alexu a další chytré asistenty v češtině.

Odborník na umělou inteligenci a strojové učení Ondřej Bojar z Matfyzu vyvíjí překladače, které poráží Google i lidské překladatele. I tak ale radí: „Učte se cizí jazyky – dnes už se pomocí překladače dorozumíte, ale bez znalosti jazyka jste ochuzeni.“‎

„Naším hlavním cílem je vyrobit jazykový model, který bude konkurencí stávajícím modelům, a navíc bude fungovat velmi dobře pro všechny evropské jazyky,“ uvedl profesor Jan Hajič z ÚFAL MFF UK, který má na starost obří evropský projekt OpenEuroLLM.

Jiří Hana, absolvent MFF UK, kde dosud přednáší, je spoluzakladatel firmy Geneea. Ta zpřístupňuje technologie na zpracování jazyka firmám, které pracují s velkými objemy textů nebo nahrávek, třeba médiím, kde pomáhá novinářům s nudnými nebo rutinními úkoly.

Když Eva Hajičová v oboru začínala, užívaly se teprve sálové počítače a děrné pásky. Na její výzkumy navazoval syn Jan Hajič, jenž sledoval rozpuk programů a překladačů přirozených jazyků. A nejmladší Jan, profesorčin vnuk, teď již zjišťuje, jak strojově zpracovávat hudbu.