A vítězem je… Pan Nikdo proti Putinovi! Studující UK měli jedinečnou příležitost zhlédnout Oscarem oceněný dokument a následně o něm diskutovat s jeho spoluproducentem a absolventem UK Radovanem Síbrtem.

Tereza Melicharová vystudovala na FF UK iberoamerikanistiku a nabyté znalosti čile uplatňuje jak v terénu v komunitách původních obyvatel, tak v pražském Náprstkově muzeu, kde pečuje o sbírku asi devatenácti tisíc předmětů.

Sto tisíc na ruku loni dostalo čtyřicet lidí bez domova. Co s penězi udělali a jak se změnila jejich životní trajektorie? To po celý loňský rok sledovala desítka výzkumníků, analytiků a sociálních pracovníků sdružených v projektu New Leaf Česko, který vede Melanie Zajacová z Filozofické fakulty UK.

„Na Češích mám ráda odolnost a ostrý humor,“ říká lingvistka Masako Ueda Fidler z Brown University, jež s Univerzitou Karlovou spolupracuje přes patnáct let a nyní obdržela Zlatou medaili Filozofické fakulty UK.

Talentované vědkyně i úspěšné absolventky. S ženami, které inspirují, se mohli setkat zájemci a zájemkyně na stejnojmenné akci, kterou již čtvrtým rokem pořádá Univerzita Karlova. Tentokrát se konala v Kampusu Hybernská pod taktovkou Fakulty sociálních věd UK.

Univerzita Karlova nabízí různé druhy pomoci všem, které zasáhla už čtyři roky trvající válka na Ukrajině. Vytrvale pomáhají všechny součásti univerzity v čele s Filozofickou fakultou UK a Ústavu východoevropských studií, kde se zapojují do propagace ukrajinské kultury a historie.

V Kampusu Hybernská je do konce března k vidění ojedinělá výstava Ruku v ruce s Koreou: (po)válečná léta, která přibližuje československé aktivity v KLDR. O těchto vztazích i koreanistice vypráví Miriam Löwensteinová z FF UK.

Anežka Charvátová patří k našim předním překladatelům a znalcům latinskoamerické literatury. Čtenářům zpřístupnila autory jako Bolaño či Vargas Llosa. V rozhovoru hovoří o studiu na Kubě, vlivu umělé inteligence i práci v Obci překladatelů. 

Polská režisérka a scenáristka Agnieszka Holland převzala Cenu Karla IV., kterou jí v lednu udělila Univerzita Karlova spolu s hlavním městem Praha. Při té příležitosti se během rozhovoru pro magazín UK Forum vrátila na konec 60. let, které jako studentka FAMU strávila v Praze.

Navzdory epidemii vychází spousta skvělých knih, byť lidem chybí čirá radost z objevování knih přímo v knihkupectvích. Redakce magazínu Forum si některé přesto osahala, přečetla a nabízí stručný výběr těch, jež mají otisk Univerzity Karlovy.

Jmenoval se Alois Richard Nykl a stihl za svůj život (1885-1958) tolik věcí, že by se možná divil i legendární Jára Cimrman... Vědci z FF UK, arabista Josef Ženka a amerikanistka Markéta Křížová, o jeho osudech vydali v krátkém sledu hned tři knihy.

Nápad šít transparentní roušky uzrál v hlavě 22leté Kristýny Šimralové ještě před pandemií. Impulzem se prý studentce komunikace neslyšících na FF UK stala debata ve výuce, že neslyšící mohou být, čímkoliv si přejí – a že všechny bariéry jsou překonatelné.

„Je to pohledný muž v důstojnické uniformě, s vyznamenáním na prsou, s prstem zabořeným do mapy a s pohledem upřeným do objektivu fotoaparátu...“ Tak začíná nová, více než sedmisetstránková kniha o díle Bohumila Kubišty, již editorsky vypravila docentka Marie Rakušanová.

Nyní už je Jan A. Kozák zpět v Česku, na pražské „fildě“, ale ještě donedávna působil v norském Bergenu. Na tamní univerzitě řešil od roku 2018 výzkumný záměr, na který získal prestižní stipendium Marie Curie-Skłodowské. Zkoumá skandinávské mýty.

Psal se rok 2015 a Evropu tříštily debaty na téma takzvané uprchlické krize. Mezi studenty z Univerzity Karlovy, kteří vyrazili pomáhat na Balkán, byl také Jakub Múčka, dnes již doktorand na Ústavu filosofie a religionistiky FF UK. Kolem něj se vytvořil tým budující online Atlas dnešního světa.

Málokterá média v Česku se věnují komunikaci vědy a výzkumu tolik, jako nyní činí Deník N. Čtyři z jeho redaktorů uspořádali nedávno knihu, kterou nazvali Živly české vědy. Jsou mezi nimi různé známé vědecké „veličiny“ - včetně vědců či odchovanců Univerzity Karlovy.

Tradiční oslavy svobody a demokracie byly letos dosti jiné. Zatímco loni, při třicátém výročí „sametové revoluce“ 1989 a jubilejního vzpomínání na rok 1939, byly ulice českých měst plné lidí a akcí, aktuálně si klíčové události dějin připomněli občané a akademici kvůli epidemii spíše komorně.

Podvečer 17. listopadu patřívá slavnostnímu setkání akademické obce Univerzity Karlovy ve Velké aule Karolina a předání ocenění pro významné osobnosti univerzity. Ani letošní rok nebyl výjimkou a Univerzita Karlova ocenila pět vědců, kteří významně přispívají k odborné prestiži UK.

Alois Jirásek, Zikmund Winter, Václav Beneš Třebízský, ale také archeolog Jan Erazim Vocel či málo již známý Eduard Herold. To je výběr autorů 19. století, jejichž texty tvoří povídkovou sbírku, kterou ke 400. výročí významné události vydala ve svém vydavatelství Filozofická fakulta UK.

„Pokud je to možné, vysvětluji lidem, že mou prací není překládat slova, nýbrž situace. Překládat kulturu, přesazovat rostlinku i se substrátem,“ říká překladatel Viktor Janiš, jenž studoval na FSV UK i FF UK.