Když se narodila, bylo to prý, jako kdyby do její rodiny vlétl vichr. A stejné je to s Dominikou Hyskovou i při osobním setkání, s výřečnou slečnou se nenudíte ani vteřinu. Jediná studentka vojenské tělovýchovy v Česku brzy nastoupí k armádnímu útvaru.

Válečné běsnění Ruska na území Ukrajiny pokračuje už devátým měsícem a na konci září Vladimir Putin vyhlásil mobilizaci, kdy do bojů musejí všichni se zkušenostmi z armády. Jak fungují „záložáci“ v Česku, co musejí splňovat a kolik jich vlastně je? A kdo je cvičí?

„Na Ukrajině se odehrává téměř krystalická podoba nespravedlivé války ze strany Ruska. To se třeba o konfliktech v Kosovu, Bosně, v Iráku, nebo v Afghánistánu říci nedalo,“ říká plzeňský biskup Tomáš Holub, který v letech 1996 a 1997 působil v Jugoslávii jako kaplan Armády České republiky.

Šest let je profesor Jan Vevera přednostou Psychiatrické kliniky FN v Plzni, stihl být i psychiatrem Armády ČR, účastníkem misí v Afghánistánu či dobrovolníkem v Kosovu. Nesešli jsme se v ordinaci, ale v pražské Mrtvé rybě, v „místě interdisciplinárního výzkumu“.

Univerzita Karlova se rozhodla podpořit své studenty, kteří se zapojí do Aktivních záloh Armády České republiky. Pokud student absolvuje cvičení v délce alespoň sedm dní, obdrží během svého studijního plánu tři kredity jakožto absolvent volitelného kurzu Praxe u AČR (Aktivní záloha).

David Ježek je sedmým rokem v armádě a absolvoval i misi v Afghánistánu. Po návratu v něm uzrálo přesvědčení o svých zážitcích sepsat knihu. „Chtěl jsem detailně popsat, jak to na misi funguje, nejen zodpovědět otázky: kolik si na misi vyděláš a zabil jsi někoho?“ říká poručík výsadkářů z Chrudimi.

Dobrá tělesná zdatnost vojáků byla vždy jednou ze základních předpokladů úspěchu každé armády. V České republice se o ni velkou měrou stará Vojenský obor při Fakultě tělesné výchovy a sportu UK, jež slaví 70 let své existence.