<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?>
<!-- generator="" -->
<?xml-stylesheet href="//cdnjs.cloudflare.com/ajax/libs/lightbox2/2.7.1/css/lightbox.css" type="text/css"?>
<rss version="2.0" xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom">
	<channel>
		<title>AI univerzita</title>
		<description><![CDATA[Magazín Univerzity Karlovy]]></description>
		<link>https://www.ukforum.cz</link>
		<lastBuildDate>Wed, 18 Dec 2024 17:20:07 +0100</lastBuildDate>
		<generator></generator>
		<atom:link rel="self" type="application/rss+xml" href="https://www.ukforum.cz/temata/ucime-se-na-dalku/tag/public%20relations?format=feed&amp;type=rss"/>
		<language>cs-cz</language>
		<item>
			<title>Digitální komunikace začíná připomínat dystopické sci-fi</title>
			<link>https://www.ukforum.cz/rubriky/nazory/8765-digitalni-komunikace-zacina-pripominat-dystopicke-sci-fi</link>
			<guid isPermaLink="true">https://www.ukforum.cz/rubriky/nazory/8765-digitalni-komunikace-zacina-pripominat-dystopicke-sci-fi</guid>
			<description><![CDATA[<div class="K2FeedImage"><img src="https://www.ukforum.cz/media/k2/items/cache/fe29bf430a100a28be2acbed2ec33955_M.jpg" alt="Digitální komunikace začíná připomínat dystopické sci-fi" /></div><div class="K2FeedIntroText"><p>Denisa Hejlová po plných dvanácti letech předává vedení katedry marketingové komunikace a public relations na Fakultě sociálních věd UK.&nbsp;Spolupracovník magazínu <em>Forum</em>&nbsp;se jí proto ptal, co se během poslední dekády proměnilo v její branži či jak vidí budoucnost reklamy.</p>
</div><div class="K2FeedFullText">
<p><img src="https://www.ukforum.cz/images/2023/8765/hejlova01.jpg" alt="hejlova01" width="460" height="730" style="float: right;" />Docentka <strong>Denisa Hejlová</strong> po plných dvanácti letech předává vedení katedry marketingové komunikace a public relations na Fakultě sociálních věd UK. Ke trochu netradičnímu „bilančnímu“ rozhovoru ji ale nepozval novinář, nýbrž lékař a onkolog <strong>Ondřej Lukáč</strong>, alumnus 2. lékařské fakulty UK a spolupracovník magazínu <em>Forum</em>.</p>
<p>Denisy Hejlové, známé i jejím častným mediálním vystupováním, popularizací oboru a nově též <a href="https://fsv.cuni.cz/uchazeci/magisterske-studium/strategicka-komunikace" target="_blank" rel="noopener"><em>strategické komunikace</em></a>, se tentokrát ptal, co se během poslední dekády proměnilo, co se naučila v USA a Japonsku či jak vidí budoucnost reklamy.</p>
<p><strong>Paní docentko, končíte ve vedení katedry. Co se na ní změnilo za ten tucet let?</strong></p>
<p>Ano, svoji práci už zde považuji za dokončenou a budu se přesouvat do Centra pro strategickou komunikaci,&nbsp;které plánujeme otevřít na FSV UK jako výzkumné centrum – a moc se na to těším.</p>
<p>Na začátku jsme byli relativně mladá katedra a pracovalo zde pouze několik lidí. Nabízeli jsme jenom bakalářské studium. Mým cílem tedy bylo ze začínajícího oboru vybudovat etablovanou disciplínu; zahájili jsme výzkumnou činnost, navázali kontakty v zahraničí, a naši vědeckou práci jsme tak mohli zasadit do mezinárodního kontextu.</p>
<p><strong>Jak se mezitím rozrostla katedra v počtu studentů a pedagogů?</strong></p>
<p>O náš obor byl sice vždycky zájem mezi absolventy středních škol. Před dvanácti lety jsme začínali se třiceti studenty v prvních ročnících a dnes jich dokonce šedesát pokračuje v magisterském studiu. Aktuálně máme necelé čtyři stovky studentů. Dále máme v současnosti čtrnáct stálých pedagogů a okolo třiceti externích profesionálů z praxe, protože klademe velký důraz na to, aby naše výuka byla s praxí pevně spojená a aby naši absolventi snadno nalezli uplatnění na trhu. Poskytujeme všechny druhy studia – nedávno jsme totiž otevřeli magisterský obor <a href="https://fsv.cuni.cz/uchazeci/magisterske-studium/strategicka-komunikace" target="_blank" rel="noopener"><em>strategické komunikace</em></a>, a navíc máme i doktorandy.</p>
<p><strong>Změnil se nějak za tu dobu koncept výuky jako takový?</strong></p>
<p>Hodně se snažíme podporovat spolupráci mezi pedagogy i mezi studenty. Příkladem je náš server <a href="https://markething.cz/" target="_blank" rel="noopener">Markething.cz</a>, který jsem před více než deseti lety spoluzaložila se svými tehdejšími studenty a nyní ho už kompletně studenti sami vedou. Mladší se přitom učí od starších. Píší články, dělají rozhovory, a můžou se tak brzy profilovat. Je to zároveň i kontakt s praxí, poněvadž tento server sledují i profesionálové z oboru a mnohdy nám dávají i zpětnou vazbu. Když se pak absolvent uchází o své první zaměstnání, tak se již má čím prezentovat, předvést. Jsou na to navíc navázány i další akce jako přednášky, workshopy či konference.</p>
<p><strong>Trochu obecnější dotaz: jak se za tu dobu změnil český marketing?</strong></p>
<p>Marketing se za poslední dekádu změnil naprosto zásadně.&nbsp;A to hlavně dvěma faktory: nástupem digitální komunikace a vznikem řady nových bezpečnostních rizik, ať už jsou to kyberzločiny či zneužívání osobních dat, hybridní války, medializace terorismu a další. To výrazně proměnilo komunikaci mezi jednotlivci i na úrovni firem a státních institucí, neboť tok informací je naprosto jiný. V Evropě se řeší transparentnost a veřejná kontrola nad tím, jak soukromé společnosti s informacemi nakládají, a v Číně zase vidíme, že je to naopak – digitalizace informací je tam zneužívána ke kontrole a ovládání občanů.</p>
<p>Péče o komunikaci tak už nemá jen servisní úlohu, ale experti v oboru se dostávají do vedení firem i organizací. A poptávka po nich je enormní.</p>
<p><img src="https://www.ukforum.cz/images/2023/8765/hejlova09.jpg" alt="hejlova09" width="920" height="608" /><br /><span style="font-size: 10pt;">„Před dvanácti lety jsme začínali se třiceti studenty v prvních ročnících a dnes jich šedesát pokračuje v magisterském studiu,<span style="font-size: 10pt;">“ říká Denisa Hejlová.</span></span></p>
<p><strong>Tento tlak vedl i ke vzniku <em>strategické komunikace</em>, jíž vyučujete jako magisterský obor.</strong></p>
<p>Je to tak. Tento obor se začal formovat v návaznosti na proměnu komunikace v posledních zhruba deseti letech. Když to velmi zjednoduším, šlo o reakci na nástup internetu a nástup terorismu. Podívejme se třeba na to, jak se změnilo vedení války. Více než kdy dříve dnes sledujeme hybridní způsob boje, kdy využíváte komunikaci k tomu, abyste získali výhodu nad protivníkem. Je to úplně nová technologie propagandy.</p>
<p><strong>Když si tedy vezmeme jednotlivé pojmy – marketing, propaganda a strategická komunikace –, jak byste je definovala? V čem se liší?</strong></p>
<p>Všechny tyto typy komunikace v obecné rovině jsou ve většině případů přesvědčující. Cílem je získat pro sebe výhody, prostor nebo předat informaci a někoho přesvědčit o svém názoru. V propagandě se ale neřídíte pravidly <em>fair play</em> a využíváte i nečestných praktik. Běžně se lže, manipuluje a podvádí. To dnešní technologie umožňují na úrovni, jež je pro běžného člověka nerozpoznatelná – roboti, takzvaný <em>deepfake</em> (digitálně zfalšované video), skryté identity a využívání různých komunikačních kanálů můžou vést k manipulaci i ovládání veřejnosti.</p>
<p>Strategická komunikace a <em>public relations</em> musejí v první řadě samozřejmě splňovat zákonné normy, at‘ už jde o regulaci reklamy nebo ochranu spotřebitele, ale měla by se snažit i o transparentnost a zvažovat etické aspekty. Ty se spolu s postupem digitálních technologií rapidně rozšiřují a nově ustavují. Ve strategické komunikaci musíte také předvídat dopady svých činů. To se týká i společností v takzvaně hříšném sektoru: tabák, alkohol, hazard.</p>
<p><strong><img src="https://www.ukforum.cz/images/2023/8765/hejlova04.jpg" alt="hejlova04" width="460" height="702" style="float: left;" />Co si s tím mají počít vědci?</strong></p>
<p>Úkolem nás jakožto akademiků a našeho oboru by mělo být tuto komunikaci ve veřejném prostoru sledovat a upozorňovat na to, když dochází k jejímu zneužívání. Dám vám příklad: digitální komunikace má stále charakter „Divokého západu“. Je tu velký počet takzvaných <em>influencerů</em> – tedy lidí, kteří cíleně ovlivňují své diváky prostřednictvím vlastních digitálních kanálů na Youtube, Instagramu, TikToku a dalších. Jsou často využíváni firmami nebo organizacemi k tomu, aby jim dělali reklamu a jsou za to většinou placeni.</p>
<p>Problémem však je, že to neradi přiznávají, i když dle zákona by měla být propagace vždy označena. Těch případů je ovšem tolik, že to živnostenské úřady – pod které formálně spadají – nestačí kontrolovat. Navíc to pro ně není priorita. Samotní influenceři příliš nechtějí označovat reklamu, protože tím by se jejich program stal teleshoppingem ve stylu Horsta Fuchse a znechutili by své publikum. Je to pro ně navíc nevýhodné – když reklamu řádně označí, tak ji platformy budou méně ukazovat, aby donutili zadavatele k tomu, že za jeho zorbazení zaplatí nejen influencerovi, ale i platformě. V důsledku tu tedy máme jednoznačnou skrytou reklamu.&nbsp;Tento příklad je v zásadě ještě poměrně zanedbatelný problém, ale ukazuje, jak moc se musíme o kvalitu a etiku komunikace, a to nejen v digitálním prostoru, starat.</p>
<p>Má to dopady zejména na děti, pro něž jsou influenceři naprosto zásadními vzory a vnímají je velmi citlivě jako své „přátele“. To, že se jim snaží něco skrytě prodat, častokrát nepoznají. Rodiče s nimi jejich digitální svět moc neřeší, tak je na to leckdy nemá kdo upozornit – není to televize, na kterou se dívá celá rodina pohromadě. Naše katedra se snaží tyto problémy detekovat a posadit všechny participanty k jednomu stolu, aby spolu mluvili a pokusili se problém vyřešit. Takto vznikl například morální kodex <a href="https://ferovyinfluencer.cz/" target="_blank" rel="noopener"><em>Férový influencer</em></a>;&nbsp;budeme pořádat i profesní diskusi o etických hranicích politického marketingu. Mým cílem je soustředit se zejména na ochranu dětí a mladistvých a podporu demokratických hodnot ve společnosti.</p>
<p><strong>Můžeme aktuální situaci s nadsázkou přirovnat i k románům, jako je <em>1984</em>?</strong></p>
<p>Nabízí se to. Velký bratr z Orwellova románu se v některých zemích stává žitou realitou. Třeba již zmíněná Čína už je v tomto výrazně technologicky vyspělá a její zacházení s osobnímu údaji a veřejným prostorem je úplně jiné než naše. Máte tam všudypřítomné kamery a sledování digitálních dat úředními orgány. K tomu tam existuje pestrá paleta represivních nástrojů. Ovšem já mám ještě raději román <em>Konec civilizace</em> (<em>Brave New World</em>) od Aldouse Huxleyho o futuristické společnosti, kde je kastovní společnost zahlcena konzumním životem a užívá halucinogenní drogu <em>sómu</em>, aby nemusela vnímat své problémy.</p>
<p>Nejnovější výzkumy o tom, jak lidé vnímají informace, nám ukazují, že lidé se stále více snaží vyškrtnout politické a mezinárodní zprávy ze svých životů, protože je deprimují. Na Netflixu nebo Youtube si pustíte, co chcete, a můžeme se tak zpravodajskému vysílání kompletně vyhnout. Algoritmy v digitálním světě zásadně formují váš výběr toho, co v něm vidíte – ale nikdo moc neví, jak vlastně fungují. Nedostatek informací ovšem neznamená, že si lidé na věci neutvářejí názor – ten je ale založený spíše na emocích nebo ovlivněný lidmi, podle nichž se řídí – ať již jsou to jejich přátelé či rodina, ale také influenceři, či hůře – manipulátoři. Tohle já osobně vnímám jako obrovské riziko.</p>
<p><img src="https://www.ukforum.cz/images/2023/8765/hejlova08.jpg" alt="hejlova08" width="920" height="622" /><br /><span style="font-size: 10pt;">„Právě z kombinace těchto dvou dystopií – <em>Brave New World</em> a <em>1984</em> – mám skutečně strach,“ líčí docentka Denisa Hejlová z FSV UK.</span></p>
<p>Je dokázané, že jakmile si vytvoříte na věc nějaký názor, tak ho změníte jen s velkou námahou. Jak si ale můžete vytvořit objektivní názor, když se zprávám vyhýbáte a sociální sítě vám navíc odfiltrují to, co nechcete vidět? Právě z kombinace těchto dvou dystopií – <em>Brave New World</em> a <em>1984</em> – mám skutečně strach. Na druhou stranu jsem založením optimistka a věřím, že když tyto fenomény budeme zkoumat do hloubky a kriticky je analyzovat, naučíme se s nimi žít.</p>
<p><strong>Vraťme se z budoucnosti trochu do minulosti. Budeme-li u nás hledat pozitivní příklady z historie v komunikaci mezi podnikateli, můžeme uvést Tomáše Baťu?</strong></p>
<p>Naprosto jednoznačně! Tomáš Baťa uměl budovat značku, uměl spolupracovat s politiky i s novináři a věnoval se hodně svým zaměstnancům. Zároveň své zaměstnance i trochu umravňoval, netoleroval například alkohol a pomáhal jim také v organizaci volného času. Baťa nebyl pouhý bezskrupulózní podnikatel – jako třeba Henry Ford –, ale staral se o veřejný život a pozitivně do něj přispíval. Samozřejmě uměl lobbovat a uměl využívat tehdejší známé osobnosti, dnes bychom řekli celebrity nebo influencery.</p>
<p><strong><img src="https://www.ukforum.cz/images/2023/8765/hejlova02.jpg" alt="hejlova02" width="460" height="746" style="float: left;" />V jakém se pohyboval prostředí?</strong></p>
<p>Nesmíme zapomínat, že úroveň reklamy za první republiky byla obecně velmi vysoká. Například v knize <em>Moderní reklama</em> od Zdenko Šindlera už z roku 1906 máte velmi kvalifikovaně popsané základní principy reklamy! Dále tu byla řada firem i profesní organizace zabývající se propagací a reklamou, dnes bychom řekli marketingovou komunikací. Ráda listuji starými časopisy <em>Eva</em> nebo <em>Hvězda</em> a když se podíváte na obsaženou reklamu v nich, jsou tam stejné principy reklamy jako dnes. To baťovské „Náš zákazník, náš pán“ se uplatňovalo tehdy ve službách více než dnes. Z dalších příkladů nesmíme zapomenout odkaz Zdenka Rykra, což byl z dnešního pohledu tvůrce „korporátní identity“ a grafického stylu čokoládovny Orion. Vydával časopis pro zaměstnance, kde radil, jak vystavovat zboží a jaké obaly použít. Jeho práci i s dnešním odstupem obdivujeme jako nesmírně kvalitní.</p>
<p><strong>Vy jste studovala v USA i v Japonsku. Co jste si z těchto zahraničních zkušeností odnesla?</strong></p>
<p>Mě vždycky zajímá, jak totožné problémy v různých zemích řeší. To nemusí nutně znamenat, že to jinde dělají lépe, ale akademik by měl vědět, jak k jeho problematice v zahraničí přistupují. V Japonsku jsem studovala interkulturní komunikaci, což ale neznamená multikulturalismus. Interkulturní komunikace se zabývá komunikací mezi různými komunitami, kulturami a národy tak, aby našly společnou řeč, ale uchovaly si své tradice, hodnoty a identitu. Mezi jednotlivými kulturami panují obrovské rozdíly, a i když všichni máme internet, svět se spíše deglobalizuje. Myšlenka, že bude na celém světě jeden politický systém a jeden žebříček hodnot, je dávno za námi. Francis Fukuyama, jenž predikoval, že za pár let všude zvítězí demokracie, se nemohl více splést.</p>
<p>I u nás musíme o naše hodnoty, jako jsou lidská práva, pečovat a vysvětlovat je mladším generacím – nejsou ve světě vůbec samozřejmá. Hrozně ráda cestuji po různých zemích a motivuji k tomu i naše studenty, kteří mají skvělé příležitosti, jak vyjet do zahraničí. Ztratili teď kvůli pandemii příležitosti a měli by to dohnat; je potřeba vědět, jak žijí lidé jinde, protože jen tak poznáme, jak žijeme i my.</p>
<p><strong>Pokud se optikou mezinárodního srovnání podíváme na běžnou reklamu, je něco, co v západní Evropě funguje a co u nás selhává? A naopak?</strong></p>
<p>Češi mají obecně velmi suchý až černý smysl pro humor a milují sarkasmus. V tom si můžeme rozumět s Brity, ale v Americe byste si nic takového dovolit veřejně nemohli. Japonci třeba mají zase úplně jiné pojetí reklamy, která je hodně rychlá a přehnaná – spoty tam běžně trvají patnáct vteřin, u nás i dvě minuty. Češi v sobě mají stále zkušenost se socialistickou propagandou a ke všemu novému přistupují velmi kriticky, často až odmítavě. Soustředíme se svůj základní okruh přátel a rodiny, jimž věříme.</p>
<p>U nás není v takové míře jedno náboženství, které by nás spojovalo, ani tradice silných lídrů, ke kterým bychom vzhlíželi. Běžný Čech se tak stále koncentruje především na svůj soukromý život – své přátele, svoji zahrádku, své domácí mazlíčky... Jde o spíše drobné radosti všedního dne a jakmile ty jsou v ohrožení, jsme velmi frustrováni. Zajímavé je, že jsme při tom všem docela technologicky zdatní a rádi přijímáme novinky, například placení kartou nebo mobilním telefonem, online nákupy a podobně.</p>
<p><strong>Jak obecně vidíte budoucnost reklamy?</strong></p>
<p>Když se podíváme na sci-fi film&nbsp;<em>Minority Report</em> a slavnou scénu, kde se na billboardu promítá to, co si myslíme, to už je dneska realita. Váš telefon nebo počítač sbírá vaši digitální stopu včetně geolokace. Zaznamená to, co jste si prohlížel a jak dlouho to trvalo. Jakou posloucháte hudbu a jaká videa sledujete. To se vše vyhodnocuje, a proto už se dnes s nadsázkou říkáme, že váš telefon vás zná lépe než váš partner nebo i vy sám. Lidé po tisíce let chtěli umět číst myšlenky a ovládat lidskou mysl, a dnes jsme tomu poměrně blízko. V digitálním světě algoritmy dokáží vyhodnotit, jakou máte povahu, jakou máte právě náladu, co budete chtít vyhledávat nebo sledovat, kolik máte peněz a za co byste je tak asi chtěl utratit.</p>
<p><img src="https://www.ukforum.cz/images/2023/8765/hejlova05.jpg" alt="hejlova05" width="920" height="615" /></p>
<p>Já ovšem tuto takzvaně behaviorálně cílenou reklamu považuji za velké nebezpečí. Jsem ráda, že Evropská unie se snaží digitální svět aspoň trochu regulovat, ale ten dialog mezi klíčovými firmami, jež ovládají jeho většinu, vládami i veřejností by měl být mnohem hlubší a intenzivnější.</p>
<table>
<tbody>
<tr>
<td style="background-color: #f48686;"><strong>Doc. PhDr. Denisa Hejlová, Ph.D.</strong></td>
</tr>
<tr>
<td>Od roku 2011 působila jako vedoucí katedry marketingové komunikace a public relations na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Od roku 2020 garantuje nový magisterský obor strategická komunikace. Mediální studia a následná doktorská studia absolvovala na FSV UK, kde se i habilitovala. V letech 2005 až 2006 podnikla stáž na japonské Tokyo University of Foreign Studies, jako výzkumnice v rámci Fulbrigtova stipendia působila též na Columbia University v New Yorku, dále i na tokijské Wasedě. V letech 2009 až 2010 byla proděkankou FSV UK pro vnější vztahy PR. Pravidelně publikuje, vystupuje v médiích. Vychovává dvě děti.</td>
</tr>
</tbody>
</table></div>]]></description>
			<author>jiri.kaderabek@agionet.cz (Martin Rychlík)</author>
			<category>Focus</category>
			<pubDate>Mon, 20 Feb 2023 06:02:45 +0100</pubDate>
			<enclosure url="https://www.ukforum.cz/media/k2/items/cache/fe29bf430a100a28be2acbed2ec33955_M.jpg" length="33049" type="image/jpeg"/>
		</item>
		<item>
			<title>Stop-time: Prorektor Vlach o třetí roli i PR univerzity</title>
			<link>https://www.ukforum.cz/rubriky/radio/8650-stop-time-prorektor-vlach-o-pr-i-treti-roli-univerzity</link>
			<guid isPermaLink="true">https://www.ukforum.cz/rubriky/radio/8650-stop-time-prorektor-vlach-o-pr-i-treti-roli-univerzity</guid>
			<description><![CDATA[<div class="K2FeedImage"><img src="https://www.ukforum.cz/media/k2/items/cache/3360557fc8cf2ea63b17a91b015abf72_M.jpg" alt="Stop-time: Prorektor Vlach o třetí roli i PR univerzity" /></div><div class="K2FeedIntroText"><p>Členové vedení Univerzity Karlovy analyzují a komentují aktuální témata v podcastové sérii&nbsp;<em>Stop-time</em>. Tentokrát se na třetí roli Univerzity Karlovy zaměřuje prorektor pro vnější vztahy Martin Vlach. Jak se dostal od materiálové fyziky k PR? Co plánuje?</p>
</div><div class="K2FeedFullText">
<p>Členové vedení Univerzity Karlovy analyzují a komentují aktuální témata v podcastové sérii&nbsp;<a href="https://soundcloud.com/univerzitakarlova/stop-time-prorektor-vlach-rozebira-treti-roli-uk" target="_blank" rel="noopener"><em>Stop-time</em></a>. Tentokrát se na takzvanou třetí roli Univerzity Karlovy zaměřuje prorektor pro vnější vztahy <strong>Martin Vlach</strong>. Jak se dostal od materiálové fyziky k <em>public relations </em>a popularizaci vědy? Jaká je koncepce komunikace UK? Proč někdy stačí i malé změny? Pořadem provází <strong>Luboš Veverka</strong> z Matematicko-fyzikální fakulty UK.</p>
<p style="text-align: justify;"><img src="https://www.ukforum.cz/images/2022/0001%20podcasty/vlach2.jpg" alt="vlach2" width="920" height="614" /><br /><span style="font-size: 10pt;">Martin Vlach <em>(vlevo)</em> byl v letech 2012 až 2022 proděkanem pro PR na MFF UK. Od letošního února je přímo v týmu rektorky UK Mileny Králíčkové.</span></p>
<p>Pravidelný <em>Stop-time</em> (čili minuty věnované současným i budoucím výzvám Univerzity Karlovy) zve zajímavé hosty z vedení UK, aby informovali o tom, co právě řeší a chystají. Odpovídají nejen na tyto otázky: Co čeká univerzitu v nejbližších měsících a letech? Čím mohou přispět současné společnosti a o co se zajímají? Jsme rádi, že následující krátkou pauzu, váš osobní stop-time, věnujete právě setkání s některým z nich.</p>
<p><strong>O cestě z proděkana na prorektora i o matfyzáckém pivu</strong></p>
<p><a href="https://cuni.cz/UK-12140.html" target="_blank" rel="noopener">Docent Martin Vlach</a> se odborně věnuje materiálové fyzice. Jak se dostal k PR a komunikaci? „Na MFF UK jsem původně studoval učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů, matematiku a fyziku, ale oblast propagace a popularizace vědy mě vlastně lákala vždycky. A až během doktorského studia jsem do jisté míry zběhl k materiálové, respektive odborné fyzice. Nicméně už před těmi deseti patnácti lety jsem se pohyboval i v kulturním prostředí, hrál jsem v kapelách, dělal jsem i produkci hudebních festivalů a podobně. Ono to vypadá, že jsou to vzdálené obory, ale mně se nějakým způsobem spojují,“ říká prorektor Vlach, jenž byl v minulé dekádě proděkanem Matfyzu pro PR.</p>
<p>Podílel se na záchraně rotundy sv. Václava na Malostranském náměstí, na mnoha akcích pro uchazeče a dal zelenou i matfyzáckému pivu <em>Pěkný číslo</em>, jež užívá jako <em>pí-v-O</em>&nbsp;i cifru 3,14. Jaký byl a je přechod z proděkanské do prorektorské role? K čemu vznikl projekt <em>Didaktikon</em>? A jak prorektor Vlach pojímá onu třetí roli UK, která náleží vedle výzkumu a vzdělávání? Co dalšího plánuje? Poslechněte si celou epizodu:</p>
<p><iframe src="https://w.soundcloud.com/player/?url=https%3A//api.soundcloud.com/tracks/1380907252&amp;color=%23ff5500&amp;auto_play=false&amp;hide_related=false&amp;show_comments=true&amp;show_user=true&amp;show_reposts=false&amp;show_teaser=true" allow="autoplay" frameborder="no" scrolling="no" height="166" width="100%"></iframe></p>
<p>V&nbsp;moderování pořadu&nbsp;<em>Stop-time</em>&nbsp;se budou střídat dva zkušení novináři a&nbsp;„rozhlasáci“.</p>
<p><strong><a href="https://www.ukforum.cz/images/2022/0001%20podcasty/vrbova.jpg" data-lightbox="jh-image-popup"><img src="https://www.ukforum.cz/images/2022/0001%20podcasty/vrbova.jpg" alt="vrbova" width="460" height="307" style="float: right;" /></a><span style="font-size: 12pt;">Martina Hynková Vrbová</span></strong></p>
<p><span style="font-size: 12pt;">Vystudovala klasickou kytaru na Státní konzervatoři v&nbsp;Praze a&nbsp;na konzervatoři Reina Sofia v&nbsp;Madridu. Táhlo ji to však k&nbsp;mikrofonu a&nbsp;před televizní kameru. Začínala jako programová hlasatelka v&nbsp;<em>České televizi</em>&nbsp;a&nbsp;na stanici&nbsp;<em>Český rozhlas Praha</em>. Postupně moderovala řadu pořadů. V&nbsp;roce 2009 získal cyklus pořadů&nbsp;<em>Retro</em>, který uváděla, televizní cenu Elsa za nejlepší magazín. V&nbsp;současnosti uvádí live magazín&nbsp;<em>Sama doma</em>&nbsp;na ČT. Spolupracuje na vzniku pořadu&nbsp;<em>13. komnata</em>, píše scénáře a&nbsp;stojí u&nbsp;zrodu některých nových televizních projektů.</span></p>
<p><strong><a href="https://www.ukforum.cz/images/2022/0001%20podcasty/veverka.jpg" data-lightbox="jh-image-popup"><img src="https://www.ukforum.cz/images/2022/0001%20podcasty/veverka.jpg" alt="veverka" width="460" height="307" style="float: left;" /></a><span style="font-size: 12pt;">Luboš Veverka</span></strong></p>
<p><span style="font-size: 12pt;">Vystudoval žurnalistiku a&nbsp;mediální studia na Fakultě sociálních věd UK. V&nbsp;průběhu novinářské dráhy se zaměřoval především na popularizaci vědy a&nbsp;techniky, například v&nbsp;<em>Lidových novinách</em>. V&nbsp;letech 2005 až 2012 působil v&nbsp;<em>Českém rozhlase Leonardo</em>&nbsp;jako redaktor a&nbsp;později šéfredaktor, odvysílal několik set premiérových živých diskusí z&nbsp;cyklu&nbsp;<em>Třetí dimenze</em>&nbsp;a&nbsp;moderoval také další pořady včetně živých nahrávek s&nbsp;publikem. Spolupracoval na přípravě titulů z&nbsp;knižní Edice Leonardo. Od roku 2013 působí na Matematicko-fyzikální fakultě UK, kde pracuje v&nbsp;Oddělení propagace a&nbsp;mediální komunikace. Autorsky spolupracoval na některých titulech z&nbsp;edice popularizace nakladatelství MatfyzPress (<em>Cesty nesmrtelných</em>,&nbsp;<em>Tenkrát v&nbsp;listopadu</em>).</span></p>
<p><strong>Pravidelně a&nbsp;na více zvukových kanálech</strong></p>
<p>Na příští zastavení, váš&nbsp;<em>Stop-time</em>, se můžete těšit opět za čtrnáct dnů na témže místě: na webu magazínu&nbsp;<em>Forum&nbsp;</em>a&nbsp;dalších zvukových kanálech&nbsp;<em><a href="https://open.spotify.com/show/1WXVWdOmMsaGAYaogm4Qls" target="_blank" rel="noopener">Spotify</a></em>&nbsp;nebo&nbsp;<em><a href="https://soundcloud.com/univerzitakarlova/sets/stop-time-podcast-radia-fora?utm_source=clipboard&amp;utm_medium=text&amp;utm_campaign=social_sharing">Soundcloud</a></em>. Udělejte si čas a&nbsp;brzy na slyšenou!</p>
<p><iframe style="border-radius: 12px;" src="https://open.spotify.com/embed/episode/3R7vnAYjUcA0mOgKiJoH9H?utm_source=generator" width="100%" height="152" frameborder="0" allowfullscreen="allowfullscreen" allow="autoplay; clipboard-write; encrypted-media; fullscreen; picture-in-picture" loading="lazy"></iframe></p></div>]]></description>
			<author>jiri.kaderabek@agionet.cz (Martin Rychlík)</author>
			<category>Radio</category>
			<pubDate>Tue, 15 Nov 2022 09:11:26 +0100</pubDate>
			<enclosure url="https://www.ukforum.cz/media/k2/items/cache/3360557fc8cf2ea63b17a91b015abf72_M.jpg" length="33026" type="image/jpeg"/>
		</item>
		<item>
			<title>Prorektor Vlach: Granty UKa! podpoří studentské kreativce</title>
			<link>https://www.ukforum.cz/rubriky/studenti/8361-prorektor-vlach-granty-uka-podpori-studentske-pr-namety</link>
			<guid isPermaLink="true">https://www.ukforum.cz/rubriky/studenti/8361-prorektor-vlach-granty-uka-podpori-studentske-pr-namety</guid>
			<description><![CDATA[<div class="K2FeedImage"><img src="https://www.ukforum.cz/media/k2/items/cache/48f46dcbdb146f1dff5bf3a9316aca75_M.jpg" alt="Prorektor Vlach: Granty UKa! podpoří studentské kreativce" /></div><div class="K2FeedIntroText"><p>Ke svým 674. narozeninám připravila Univerzita Karlova novinku. Chce do pozitivních změn více zapojovat své studenty, takže spouští minigrantovou soutěž <em>UKa!</em> Ta je výzvou pro kreativní studenty, kteří mohou dosáhnout na peněžní podporu svých nápadů. Uzávěrka je 16. května 2022.</p>
</div><div class="K2FeedFullText">
<p>Ke svým 674. narozeninám připravila Univerzita Karlova novinku. Nové vedení UK chce do pozitivních změn více zapojovat své studenty, takže spouští <a href="https://uka.cuni.cz/UKA-1.html" target="_blank" rel="noopener">minigrantovou soutěž s názvem <em>UKa!</em></a> Ta je vyslovenou výzvou pro kreativní studenty, aby se <em>UKázali</em>. Mohou i dosáhnout na peněžní podporu svých PR nápadů. Uzávěrka premiérového ročníku je stanovena na 16. května 2022, více informací najdou zájemci na webu <a href="https://uka.cuni.cz/" target="_blank" rel="noopener">uka.cuni.cz</a>.&nbsp;„Neváhejte! Zkuste to. Podejte svůj projekt, pomožte posunout prezentaci naší <em>alma mater</em>, pomožte ji měnit k lepšímu,“ vzkazuje studentským kreativcům&nbsp;<strong>Martin Vlach</strong>, prorektor UK pro vnější vztahy.</p>
<p style="text-align: justify;"><img src="https://www.ukforum.cz/images/2022/8361/MV1.jpg" alt="MV1" width="920" height="595" /><br /><span style="font-size: 10pt;">Docent Martin Vlach působil deset let jako proděkan MFF UK, má na kontě i obnovu středověké rotundy svatého Václava pod Matfyzem.</span></p>
<p><strong>Jako studenti jsme běžně říkali „[uka!]“, když jsme po někom chtěli, ať se předvede. Co má předvést nový propagační projekt <em>UKa!</em>, který Univerzita Karlova právě spouští?</strong></p>
<p>Především věřím, že celý „minigrantový“ koncept přinese a ukáže skvělé nové nápady a ukáže podnětné cesty v propagaci Univerzity Karlovy a jejích aktivit. Řešiteli totiž budou naše studentky a studenti, kteří jsou blíže i našim cílovým skupinám, zejména uchazečům o studium. Musím ale ihned doplnit, že se v případě <em>UKa!</em> vskutku jedná o projekty cílené na propagaci a nemají ambici suplovat vědecké granty, třeba <a href="https://cuni.cz/UK-9291.html" target="_blank" rel="noopener">Grantové agentury UK</a> (GAUK).</p>
<p><strong><img style="float: right;" src="https://www.ukforum.cz/images/2022/8361/UKa%20logo%20podtitul%20vertikalni%20cerven%20pozitiv.jpg" alt="UKa logo podtitul vertikalni cerven pozitiv" width="460" height="554" />Jde tedy o minigrantový systém pro studenty a jejich osobité PR nápady. Jak to přesně bude fungovat? Co je k tomu zapotřebí, aby mladí kolegové dostali podporu?</strong></p>
<p>Zjednodušeně řečeno: stačí dát dohromady alespoň dvoučlenný mezifakultní tým – to je důležité – , a nějaký ten dobrý nápad hodit „na papír“. Stačí docela stručně popsat, co chcete ukázat, proč a komu, a pokud porota rozhodne, že to má smysl, lze získat až sto tisíc korun.</p>
<p><strong>To zní jednoduše. Proč vlastně takovou propagační soutěž <em>UKa!</em> zavádíte?</strong></p>
<p>Od nástupu do prorektorské funkce často slýchávám od studentů „co by se mohlo udělat“ nebo „co je dobré změnit“, a že mají tenhle a tamten nápad... U některých je předem jasné, že to nebude fungovat, ale u některých člověk vlastně cítí, že by nějaké nápady mohly být po dotažení skvělé. Takže vlastně soutěž <em>UKa!</em> dává možnost našim studentkám a studentům <em>UKázat</em> sebe, své schopnosti a zároveň prezentovat a <em>UKázat</em> i naši univerzitu – a záměrně to s důrazem na první písmena vyslovuji tak, že se chceme <em>UKázat</em> pořádně: s velkými U i K!</p>
<p><strong>Můžete uvést nějaké příklady, abychom měli bližší představu, co vám studenti mají asi tak posílat za návrhy? Co může vlastně uspět?</strong></p>
<p>To bych skoro nerad říkal do médií, abych tu soutěž neovlivnil <em>(směje se)</em>. Ale je pravda, že ve výzvě, která je zveřejněna na webu <a href="https://uka.cuni.cz/UKA-1.html" target="_blank" rel="noopener">uka.cuni.cz</a>, jsme pár příkladů dali. Ale jsou opravdu jen a pouze informativní a neměly by být vnímány jako „návod“. Spíše by se mi líbily nějaké opravdu inovativní nápady: třeba i směrem k sociálním sítím, netradiční komiks, zrození influencera s přezdívkou UKa i mnoho dalšího. Ale opravdu to má a musí vzniknout u našich studentů.</p>
<p style="text-align: justify;"><strong><img src="https://www.ukforum.cz/images/2022/8361/UK%20logo%20UKa%20vizu6.jpg" alt="UK logo UKa vizu6" width="920" height="651" /><br /></strong><span style="font-size: 10pt;">Ukázky možného různobarevného využití log minigrantovky <em>UKa!</em> na posterech. Autorem návrhu je grafické studio Designiq, které tvoří i <em>Forum</em>.</span></p>
<p style="text-align: justify;"><strong>Asi deset let jste byl proděkanem Matematicko-fyzikální fakulty UK pro vnější vztahy a PR. Měli jste něco obdobného už i fakultně, třeba v menším pojetí?</strong></p>
<p>V <em>public relations</em> je to jako ve vědě, možná i v životě. Poznatky se postupně posunují, to značí, že je zapotřebí sledovat trendy okolo, ale zároveň se snažit i trendy být. Nesmíme to ovšem jako univerzita přehánět, nesmíme se podbízet; PR musí mít obsah. Je to tedy takový poměrně složitý mix, být takzvaně <em>in</em>, ale prezentovat skutečný obsah a nikoliv to, co dělají jiné, třeba soukromé školy...</p>
<p>Ale k otázce: ano, celý nápad byl inspirován z Matfyzu, kde jsme před pár lety <a href="https://www.albertus.cz/cs/uvod" target="_blank" rel="noopener">něco podobného zkusili</a>. Udělali jsme, tuším, dvě nebo tři kola a mělo to tak obrovský potenciál, že to Matfyz doslova novými kreativními nápady na pár měsíců nakoplo. A věřím, že to bude podobné i tady, na celouniverzitní úrovni. U našich studentů je tolik nápadů – a my jim, zatím, moc šancí nedáváme. Tohle je, jak doufáme, cesta.</p>
<p><strong>Inspiroval jste se už tehdy někde jinde, v zahraničí, IT světě či neziskovkách?</strong></p>
<p><img style="float: left;" src="https://www.ukforum.cz/images/2022/8361/UKa%20logo%20podtitul%20horizontalni%20CB%20pozitiv-01.jpg" alt="UKa logo podtitul horizontalni CB pozitiv 01" width="460" height="326" />Bez vytáček se přiznám, že už si to ani nevybavuji. S nápadem samým tehdy přišli kolegové z informatické sekce. Tehdy jsme na fakultě řešili obrovský propad studentů; Matfyz měl totiž jen pověst školy, kterou je těžké dodělat. To je sice i pravda, ale byl to obraz, který, myslím, už v počátcích odrazoval. A to jsem se snažil změnit, aby Matfyz měl image skvělé školy, která – ano – není vůbec lehká, ale klíčová je na ní vůle, touha se učit novým věcem, nebát se. MFF UK může vystudovat i „normální“ gymnazista, jen se prostě bude muset učit, ale pokud ze školy úspěšně vyjde, bude mít stoprocentní jistotu zaměstnání v oboru, vysoký plat a podobně. A tohle je vlastně u obrazu Univerzity Karlovy podobné. Jsme nejlepší škola v širokém středoevropském regionu, a měli bychom říkat: „Nebojte se k nám jít, budete na nejlepší škole a budete nejlepší, pokud prostě na sobě máknete.“ A to platí ve všem, ať když pak půjdu do zahraničí, neziskovek, zůstanu ve vědě nebo půjdu do ostrého byznysu.</p>
<p><strong>Co s těmi studentskými nápady pak bude? Mohou nějak měnit Univerzitu Karlovu, aby se lépe <em>UKázala</em> a <em>UKazovala</em>, jak jste zdůrazňoval ty počáteční písmena, iniciály?</strong></p>
<p>Budu upřímný: v okamžiku, kdy přebírám univerzitní PR, jsme v těžké době. Více než dva roky covidu, ruská agrese na Ukrajině... Obecně se UK jako celek moc neukazovala, řekl bych. A už vůbec ne ve formě mezifakultní spolupráce. Nechci to slibovat, ale tajně doufám, že když budou některé nápady opravdu dobré, a nedostane se na ně financí v rámci grantové výzvy <em>UKa!</em>, pokusíme se najít vhodná řešení, jak je uskutečnit. A odpověď na otázku, zda mohou měnit UK, aby se lépe ukázala a ukazovala? Ano, přesně proto celá soutěž existuje.</p>
<p><strong><img style="float: right;" src="https://www.ukforum.cz/images/2022/8361/MV2.jpg" alt="MV2" width="613" height="408" />Co vzkážete studentům, kteří váhají, zda mají na email <a href="mailto:uka@cuni.cz">uka@cuni.cz</a> napsat?</strong></p>
<p>Neváhejte! Zkuste to. Podejte svůj projekt, pomožte posunout prezentaci naší <em>alma mater</em>, pomožte ji měnit k lepšímu. Nyní máte možnost ovlivnit její budoucnost; nemluvit o tom jen v aule či kavárně, co „by se mělo udělat“. Těšíme se na vaše soutěžní náměty.<br /><br /></p>
<p><strong>Potřebné informace k premiérovému ročníku UKa!</strong></p>
<p>* Přihlášku je třeba podat nejpozději <strong>do půlnoci 16. května 2022</strong> elektronicky na e-mail <a href="mailto:uka@cuni.cz.">uka@cuni.cz.</a><br />* Výsledky budou vyhlášeny <strong>do 15. června 2022</strong>.<br />* Realizace projektů v průběhu měsíců <strong>září až listopad 2022</strong>.<br />* Vyúčtování nákladů nejpozději <strong>do 30. listopadu 2022</strong>.<br />* Ukončení projektů <strong>do 30. listopadu 2022</strong>.</p></div>]]></description>
			<author>jiri.kaderabek@agionet.cz (Martin Rychlík)</author>
			<category>Studenti</category>
			<pubDate>Thu, 07 Apr 2022 09:55:20 +0200</pubDate>
			<enclosure url="https://www.ukforum.cz/media/k2/items/cache/48f46dcbdb146f1dff5bf3a9316aca75_M.jpg" length="19373" type="image/jpeg"/>
		</item>
		<item>
			<title>Podcast De Facto: Aneta Kapuciánová o práci firemní mluvčí</title>
			<link>https://www.ukforum.cz/rubriky/alumni/8317-podcast-de-facto-aneta-kapucianova-o-pr-i-praci-mluvci-velke-firmy</link>
			<guid isPermaLink="true">https://www.ukforum.cz/rubriky/alumni/8317-podcast-de-facto-aneta-kapucianova-o-pr-i-praci-mluvci-velke-firmy</guid>
			<description><![CDATA[<div class="K2FeedImage"><img src="https://www.ukforum.cz/media/k2/items/cache/e3704541bdfbc35002575e7858894729_M.jpg" alt="Podcast De Facto: Aneta Kapuciánová o práci firemní mluvčí" /></div><div class="K2FeedIntroText"><p>Aneta Kapuciánová na Fakultě sociálních věd UK vystudovala politologii, v pracovním životě se však věnuje PR. Je tiskovou mluvčí ve společnosti Seznam.cz.&nbsp;„Měla jsem štěstí, že jsem mohla vysokoškolský čas věnovat něčemu, co mě dodnes stále baví,“ říká o svém studiu na FSV UK.</p>
</div><div class="K2FeedFullText">
<p style="text-align: left;">Aneta Kapuciánová na Fakultě sociálních věd UK vystudovala politologii, v pracovním životě se ale věnuje PR. Je tiskovou mluvčí <a href="https://blog.seznam.cz/2018/01/komunikaci-seznamu-povede-od-zacatku-ledna-aneta-kapucianova/" target="_blank" rel="noopener">ve společnosti Seznam.cz</a>, kde zároveň dohlíží na externí i interní komunikaci této velké firmy. Vyprávěla o tom, proč si vybrala zrovna politologii a také o tom, jak se jako mluvčí vypořádává s nelehkými komunikačními situacemi. Poslechněte si celý rozhovor v další epizodě <a href="https://fsv.cuni.cz/zivot-na-fakulte/podcast-de-facto" target="_blank" rel="noopener">podcastu <em>De Facto</em></a>, podcastu Fakulty sociálních věd UK. Ochutnávky z celé série přináší i magazín <em>Forum</em>.</p>
<p style="text-align: left;"><img src="https://www.ukforum.cz/images/podcasty/DSC_4897.jpg" alt="DSC 4897" width="920" height="614" /></p>
<p style="text-align: left;">Aneta má magisterský titul z politologie, ale pracuje v PR. Proč si po maturitě nevybrala komunikační studia?</p>
<p><img style="float: right;" src="https://www.ukforum.cz/images/podcasty/DSC_4896.jpg" alt="DSC 4896" width="460" height="437" />„Já jsem politologii vždycky měla ráda, bavily mě mezinárodní vztahy, teorie demokracie, teorie státních uspořádání, bavily mě volební systémy a dodnes je to můj koníček. Já jsem spíš měla štěstí, že jsem mohla vysokoškolský čas věnovat něčemu, co mě dodnes stále baví,“ <a href="https://open.spotify.com/episode/6YzThb3jMUFxyqWX9Dx5AQ" target="_blank" rel="noopener">říká v rozhovoru</a> o svém studiu na FSV UK.</p>
<p>Ve společnosti Seznam.cz se stará o komunikaci. „My se snažíme být velmi otevření v komunikaci, a to jak vůči zaměstnancům, tak vůči veřejnosti a novinářům. V podstatě všechno, co komunikujeme na zaměstnance, tak komunikujeme s tím, že se to může dostat ven a musím to nějak obhájit,“ vypráví v interview&nbsp;<a href="https://www.instagram.com/anet_kapuc/?hl=cs" target="_blank" rel="noopener">Aneta Kapuciánová</a>.</p>
<p><em>De Facto</em> je podcast Fakulty sociálních věd UK o skutečném světě vědců a absolventů společenskovědních oborů. Vyučující, výzkumníci a <em>alumni</em> v něm mluví o svém každodenním životě, práci i zkušenostech.</p>
<p><iframe style="border-radius: 12px;" src="https://open.spotify.com/embed/episode/6YzThb3jMUFxyqWX9Dx5AQ?utm_source=generator" width="100%" height="232" frameborder="0" allowfullscreen="" allow="autoplay; clipboard-write; encrypted-media; fullscreen; picture-in-picture"></iframe></p>
<p>Epizodou provázela <strong>Daniela Tollingerová</strong>, absolventka FSV UK a redaktorka Českého rozhlasu. Podcast <em>De Facto</em> vychází jednou za čtrnáct dní, přepisy rozhovorů si můžete přečíst i&nbsp;<a href="https://blog.fsv.cuni.cz/" target="_blank" rel="noopener">na fakultním blogu</a>.</p></div>]]></description>
			<author>jiri.kaderabek@agionet.cz (Martin Rychlík)</author>
			<category>Alumni</category>
			<pubDate>Mon, 14 Mar 2022 19:00:13 +0100</pubDate>
			<enclosure url="https://www.ukforum.cz/media/k2/items/cache/e3704541bdfbc35002575e7858894729_M.jpg" length="29918" type="image/jpeg"/>
		</item>
	</channel>
</rss>