V sobotu 15. října se na více než 60 místech České republiky sešli archeologové, antropologové, egyptologové, památkáři a další odborníci, aby se podělili s veřejností o své poznatky a radost z poznávání minulosti. Jak se letošní ročník Mezinárodního dne archeologie povedl a v čem byl jiný než ty předchozí? Na to jsme se zeptali archeologů dr. Pavla Titze z Ústavu pro klasickou archeologii a Národního muzea a doc. Miroslava Popelky, ředitele Ústavu pro archeologii FF UK.

V sobotu 15. října si na více než 40 místech České republiky budou návštěvníci moci vyzkoušet, jak vypadá terénní práce archeologa a jak žili lidé v různých obdobích historie. Workshopy pro děti i dospělé, přednášky i komentované prohlídky muzejních expozic, tematických výstav či běžně nepřístupných památek připravilo přes 50 českých institucí v čele s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy. Na zájemce čeká dokumentace pravěkého hrobu, odlévání antických nálezů či určování kosterních pozůstatků.

Vítězný návrh přestavby klubu Barbory Janů a Mikuláše Wittlicha vyhrál loni architektonickou soutěž. Od 5. října se můžete v Celetné přesvědčit, jak přestavba dopadla. „Hlavní myšlenkou je vstřícnost vůči studentům, kteří budou v klubu trávit volný čas, i vůči personálu, jenž bude mít oproti stávajícímu stavu zjednodušenou práci,“ říká Barbora Janů.

Ve středu 5. října, v den nedožitých osmdesátých narozenin prezidenta Václava Havla, převzal z rukou Dagmar Havlové filozof a první děkan Fakulty humanitních studií UK Jan Sokol Cenu Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97. Slavnostní setkání se uskutečnilo již tradičně v Pražské křižovatce – kostele sv. Anny, o jehož záchranu a správu Nadace VIZE 97 již dlouhá léta pečuje.

Festival vědy, který se uskuteční ve středu 7. září na Vítězném náměstí v pražských Dejvicích, má v letošním roce velké ambice. Organizátoři chtějí překonat magickou hranici 15 000 návštěvníků a zažehnout v nich zájem o techniku a přírodní vědy. Pro účastníky akce bude připraveno více než 70 interaktivních a zábavných expozic a 7 populárně naučných přednášek.

První zářijové dny roku 1347 absolvovali římský král Karel Lucemburský a francouzská princezna Blanka z Valois mnohahodinový obřad v románské Spytihněvově bazilice sv. Víta na Pražském hradě, aby se stali českým králem a českou královnou. Tuto sobotu a neděli se pokusili historici Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR slavnostní událost věrně zrekonstruovat včetně kajícné poutě na Vyšehrad v předvečer korunovace.

Dnes byl ve Velké aule Karolina zakončen jubilejní 60. běh Letní školy slovanských studií (LŠSS), kterou uspořádal Ústav bohemistických studií FF UK.

Univerzita Karlova dnes na tiskové konferenci představila podobu nových výzkumně-vzdělávacích center na pražském Albertově. V náročné soutěži o návrh Kampusu Albertov vyhrálo studio Znamení čtyř – architekti, druhou cenu získalo studio Atelier M1 architekti, třetí cenu se porota rozhodla neudělit. Vědecko-výzkumná centra Biocentrum a Globcentrum by se vědcům a studentům měla otevřít v roce 2022.

Ústav soudního lékařství a toxikologie 1. lékařské fakulty UK a VFN, v němž se kromě výuky studentů medicíny provádějí zdravotní a soudní pitvy a s nimi související vyšetření, se dočkal kompletní rekonstrukce. „Postupně byly ve třech etapách zmodernizovány pitevny, posluchárny, pracovny, laboratoře i prostory pro uložení zemřelých. Ústav sídlící na Albertově nyní patří k nejmodernějším zařízením svého druhu v Česku,“ uvedl děkan 1. lékařské fakulty prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc.

Sportovci Univerzity Karlovy si z Pardubic odnesli nejvíce bodů v součtu za jednotlivé disciplíny a s velkým rozdílem od nejbližšího soupeře tak odjíždějí s 1. místem v celkovém bodování Českých akademických her. Gratulujeme!