Jitka Jiřičková

Jitka Jiřičková

Vystudovala žurnalistiku na FSV UK. Čtyři roky pracovala jako redaktorka týdeníku MF Plus, externě psala též pro časopisy Vlasta a Betynka. Tři roky působila jako manažerka v PR agentuře aPRiori. Má tři děti. Do redakce médií Univerzity Karlovy nastoupila po rodičovské dovolené na jaře 2019.

„Při výběru uchazečů jsme opravdu nároční. Nehledáme jenom jehlu v kupce sena, ale doslova očko té jehly. Loni jsme zde nabrali čtyři studenty, což je pro nás extrémně hodně,“ říká Martina Zátopková z Qminers, jedné z třiapadesáti společností na Dnech firem na Matfyzu.

„Měli bychom přestat Turecko jen kritizovat, ale snažit se ho pochopit. Erdoğan je populista a autokrat, ale také člověk, který zemi vytáhl z vleklé ekonomické krize a nejspíš má právo být z chování Západu zklamaný,“ říká Karolína Lahučká, doktorandka z Filozofické fakulty UK. 

„Nejhorší otázka je: ,Tak jaké to tam bylo?´ Když pracujete v extrémním prostředí, řešíte tolik věcí, že hlava nedokáže tak obecný dotaz zpracovat,“ říká lékárník a účastník misí Lékařů bez hranic Stanislav Havlíček. O svých zážitcích napsal tři knihy. 

Studio Charles Games spustilo edukativní hru Beecarbonize. Historické zápletky vystřídalo aktuální téma – klimatická krize. „Prostřednictvím hry zkoumáte nejnovější technologie, rozhodujete o vývoji společnosti, chráníte přírodu a modernizujete průmysl, abyste snížili uhlíkové emise,“ přibližuje za vývojáře Ondřej Trhoň.

„Pokud se nám podaří naplnit závazky Pařížské dohody a zastavit globální oteplování na úrovni 1,5 – 2 °C, věřím, že naši potomci v druhé polovině tohoto století uvidí pozitivní změny,“ říká pedagog a proděkan Matematicko-fyzikální fakulty UK a moderátor České televize Michal Žák.

„Lidé si od pradávna kladli otázku, jaký je poměr obvodu kruhu ku jeho průměru, což je právě hodnota π. Třeba proto, aby věděli, kolik materiálu potřebují na stavbu studny,“ představuje nejvýznamnější matematickou konstantu děkan MFF UK Mirko Rokyta. Právě 14. března slavíme Mezinárodní den π.

„Na základní škole má učitel hudební výchovy jedinečnou šanci působit na úplně všechny žáky. Prostřednictvím hudby, zpěvu a muzicírování lze skvěle rozvíjet tvořivost, empatii, ale také schopnost naslouchat a vnímat ostatní,“ říká Jiřina Jiřičková z katedry hudební výchovy PedF UK.

„Učte se cizí jazyky, alespoň tři. Angličtina je minimum. Na vyšších manažerských pozicích v evropských institucích se používá francouzština. A nejlépe je umět ještě jeden jazyk,“ nabádal studenty při středeční debatě na půdě Univerzity Karlovy ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek.

„Snažíme se být prostředníky mezi programátory a koncovými uživateli archivů. Zprostředkováváme vzpomínky pamětníků, zejména holocaustu, což jsou specifická data, s nimiž se musí nakládat citlivě,“ říkají koordinátoři Centra vizuální historie Malach, jenž funguje na Matfyzu už třináct let. 

Vzdělávací projekt Smart Food, který má zlepšit vědomosti žáků o spotřebě jídla, se testuje na pěti pražských základních školách. Vznikl ve spolupráci Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a hlavním městem Prahou.

„Výtvarná výchova v sobě skýtá neuvěřitelný potenciál pro celou společnost,“ říkají Magdalena Novotná a Marie Fulková z Pedagogické fakulty UK. V rámci mezinárodního projektu AMASS zkoumaly vliv výtvarného umění na vzdělávání sociálně znevýhodněných skupin žáků.

Oceňujeme na nich jedinečné fyzikální a chemické vlastnosti, ale málo víme o jejich negativních dopadech. Proto se vědci z LFHK UK, Univerzity Pardubice a FN Hradec Králové rozhodli pro spolupráci ve výzkumu nanomateriálů - v projektu NanoBio

Univerzita Karlova zveřejnila na konci loňského roku aktualizované výsledky absolventských šetření. Z nich například vyplývá, že by většina absolventů kladla větší důraz na provázanost studia s praxí a výuku cizích jazyků. 

Pomáháme Ukrajincům, poskytujeme jim bezpečí a učíme je česky. „Je to ale obousměrná silnice. Současně se učíme komunikovat s lidmi z jiného kulturního prostředí, obě komunity se obohacují,“ tvrdí Tomáš Samek z Pedagogické fakulty UK.

„Zkoumáme materiály, které jsou zajímavé pro budoucí aplikace. Víme, že nějak fungují, a snažíme se zjistit, proč tomu tak je,“ říká letošní laureát Ceny Neuron Martin Setvín z Matfyzu před mikroskopem, který dokáže měřit s přesností na setinu velikosti atomu.

Univerzita Karlova má novou cenu – INTENTIO, jež se uděluje v rámci soutěže České hlavičky v kategorii udržitelný rozvoj. Poprvé ji vyhráli studenti ze Žďáru nad Sázavou za Projekt Mobilita, když zkonstruovali elektrický pohon k invalidnímu vozíku pro spolužáka.

„Mojí motivací není praktické využití, ale spíš zajímavé a ,pěkné´ problémy. Lidem se víc líbí aplikace, ale aby bylo možné teoretické výsledky aplikovat, musí na ně někdo nejdřív přijít,“ říká Jan Kynčl z Matfyzu, jenž obdržel Cenu Neuron za průlomová zjištění v oblasti kombinatoriky a diskrétní geometrie.

Pedagogická fakulta UK otevírá od příštího akademického roku jednooborový navazující magisterský studijní program Učitelství českého jazyka pro 2. stupeň ZŠ a SŠ, se zaměřením na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a žáky nadané. 

„Kdybychom zdravotním sestrám odebraly část povinností, které mohou dělat jiné méně kvalifikované profese, nemusely bychom řešit jejich nedostatek,“ míní Ivana Dvořáčková z Fakultní nemocnice Hradec Králové, která na LFHK UK vyučuje management. 

Menza na Albertově, v níž se více než sto let posilňovali nejen studenti a zaměstnanci UK, se bude bourat. Poslední rozloučení proběhlo v rámci PříFest Open Air Festivalu, jak jinak než s veselou hudbou a slušným pitím. Doslova. Podávalo se tu totiž i Slušné číslo – nealko „pívO“ z Matfyzu.